Finové jsou z toho v řiti. 8683 likes

Finové jsou relativně uzavření

Finové jsou výborní bruslaři.

Finové jsou z toho v řiti. 8683 likes

Finové jsou z toho v řiti. 8780 likes

Finové jsou šílení 2.

Finové jsou menšinou, která se přizpůsobuje většině

Finové jsou největší čtenáři novin na světě

Finové jsou ugrofinským národem

Finové jsou hratelnější než Rusko

Finové jsou se členstvím v EU spokojeni

Finové jsou vynikající hokejisté.

Finové jsou známí po celém světě

Finové jsou velmi nesmělí a plaší

Finové jsou přitom štístka.

Finové jsou vesměs klidní a tiší lidé

 

Finové tradičně obědvají velmi brzy, kolem jedenácté hodiny dopolední.

 

Značka: Googlit se dají i básničky.

Jussi a Matti – variace na dva Finy

Napsáno l. p. 2010 při hodině fyziky.
Tak si říkám, že mi někdy ta fyzika možná docela chybí.
cc254233b4_65553265_o2
Jussi volí pravici. Matti nevolí nic. Jussi je pravičák. Matti je zlobr.
Jussi jezdí Mercedesem. Matti má sněžnice.
Jussiho manželka je nevěrná. Matti je nevěrný harému.
Jussi pije vodku, protože má deprese. Matti ji pije, protože mu chutná.
Jussi má deprese kvůli nevěrné manželce. Manželka ho podvádí se šéfem, který mu dal služební Mercedes. Je to potupné. Jussi to ví. Perkele!
Matti nic neví, proto je mu fajn.
Jussi se zhroutí. Matti spí.
Jussi jede k jezeru, vystoupí z Mercedesa a spáchá sebevraždu.
Matti si nazouvá sněžnice a jde travou v dál.
Jussi vyplouvá na hladinu. V saku od manželky, ve kterém byl volit. Mrtvý.

Víření v mozku a šelest na plicích

Čauves, moje malá čtenářská obce!

Chytla mě zimní lenora, takže odkládám všechno, co se dá, a tudíž mám i čas napsat článek na blog. Odkládám psaní úkolů a odkládám chození do školy. Je štěstí, že už se blíží konec semestru, jinak by to bylo asi špatné. Takhle si to snad můžu dovolit. Odkládám skoro i dýchání. Nebo spíš dýchání odkládá svoje bezchybné fungování. Definovala jsem si na sobě plicní potíže. Už asi dva měsíce kašlu a teď se k tomu přidalo vylepšení – bolí mě hrudník a nemůžu ležet jinak než na zádech, protože to fakt bolí. Několikrát denně přemýšlím, jestli náhodou nezemřu. Měla bych jít asi k doktorovi, jenže se bojím, že mi řekne, že mám díru v plicích. Nebo nádor na plicích. Nebo měsíční písek na průduškách nebo kletbu v nosní dutině… nechce se mi tam. A tak to odkládám a všem přitom vykládám, že mám plicní potíže. Zajdu si tam po Vánocích, pokud tomu do té doby nepodlehnu. Nemůžu mít třeba tuberu a být novodobá Márinka? Márinka měla ale černé vlasy a taky nápadníka. Já nemám ani jedno, takže jsem snad zachráněna. S největší pravděpodobností. Kdybych teď měla umřít na plicní potíže, zemřela bych možná jako šťastný mladý člověk. Protože jsem si za poslední týdny nějak zvládla nasbírat nové iluze a ještě o ně úplně nepřijít. Tohle je vlastně ideální fáze pro úmrtí. Život s trochou iluzí je hned příjemnější. A smrt určitě taky.

Celý příspěvek

Obraz města

Je město a v něm lidé. Směšní, vážní, uznávaní, chudí, blbí, hloupí, chytří, chlupatí, oholení, staří, mladí, živí i mrtví. Chodí ulicemi, smějí se v nich, pláčou, křičí, mlčí…
___________________________________
Starý pán – šťourá se holí v popelnici. Hledá jídlo.
Floutek s rozkrokem u kolen si zapaluje cigaretu. Plive na zem.
Právnička sedí v autě – snaží se vyjet. Couvá a bourá.
Matka spěchá s nákupem domů. Roztrhla se jí taška.
Otec se dívá na fotbal. Kleje.
Bratr utíká na nočník. Nestihl to.
Turisté vzhlíží vzhůru. Paměťové karty mají plné.
___________________________________
Starý pán umřel v domově pro přestárlé. Právnička se stále nenaučila couvat.
Turisté odjeli. Fotky omylem smazali. Bratr už nechodí na nočník.
Město je tu pořád.

Opička lysá

Opička lysá tiše banán v koutě chroupe. I se šlupkou. Stěny jsou prázdné, nudně šedé. Nudně šedá prázdná místnost, až na tu opičku, která právě dojedla. Ejhle, rychle se vymrštila z kouta a nyní visí na zamřížovaných dveřích…a my zjišťujeme, že to není opička, nýbrž opičák!…

Podivný muž s karafou zpola naplněnou růžovým vínem brodící se přes bahnitou řeku. Nedívá se na nikoho, jde svědomitě dál. Už chce být na druhém břehu, ale hnědá voda stále olizuje jeho chlupatá kolena.

Celý příspěvek