Ze sraček do sraček

Älä pelkää, sinä et pääse putoamaan!

Tak jo, právě jsem se rozhodla, že každý článek budu začínat finským citátem a vůbec nevadí, že tomu nebudete rozumět. Nebo že budete rozumět jenom tomu.

Začal semestr a to s sebou přináší spoustu změn. Například to, že zase nemám čas psát si blog, což mne velmi rmoutí. Ale pochopte… když někdo nemá čas si psát ani úkoly, těžko si asi bude psát blog. Pocit dospělosti ve mně vzbuzuje především to, že si začínám zatraceně vážit víkendů.

Mám pocit, že oproti bakalářskému studiu se to magisterské docela zbláznilo. Jednak v ohledu obtížnosti většiny předmětů a počtu úkolů. A taky v nějaké vyšší síle shůry, která mě asi chce zničit. Nebo bráno z opačné strany chce možná posílit mojí vnitřní stabilitu tím, že ji bude hodně narušovat. Protože co tě nezabije, to tě posílí. Jenže já nevím, jestli mě to nezabije… Ale snad ne. Každopádně to trochu pochroumává mojí strategii radost.

hqdefault

Celý příspěvek