Včelička a masožravka

Tě pic, deset slepic (by Matthe Hagallaz),
sešlo se hned několik faktorů, proč napsat nový článek.

Faktor č.1: Mám čas. Dneska jsem neudělala jednu zkoušku a opravný termín je až za týden.
Studijní frustrace se dá dobře kompenzovat volným večerem.

Faktor č. 2: V našem bytě se nachází nový notebook. Je velmi tichý, lehký a dobře sedí na klíně. Taky vůbec nehučí. Je tichý skoro jako Finové. Je to pašák. Ač není můj, mám pocit, že by se na něm dobře psala kniha. → Jestli si ho budu často půjčovat, třeba napíšu knihu.
Frustrace neshody literárních ambicí s reálnou literární produkcí se dá dobře kompenzovat novým psacím stojem.

Faktor č. 3: Udály se zajímavé věci. Na to ovšem nebude stačit jen jeden odstavec…

Koupila jsem si letenky do Finska. Už zase a už zase jen tak. Před pár měsíci mě drželo přesvědčení (které vážně nevím, kde jsem vzala), že když nemám Fina, nemám už ani důvod jezdit do Finska tak často. Že doba, kdy jsem si kupovala letenky „jen tak“ pominula. Že už to tam znám a nemám dostatečnou motivaci. Že tam budu jezdit jenom na studijní pobyty. Blbost. Teď tam jedu za čokoládou, za sněhem, tuleněma, který stejně nepotkáme, za kámošema a taky na koncert osmnáctiletého chlapce, jehož hudební styl wikipedie definuje jako teen pop. Na ten se fakt těším!

Doufám, že tam bude pořádná zima, spousta sněhu a že půjdeme do sauny a potom plavat do díry v ledu! Mám tě ráda, Finsko!

Ovšem ne všechno spojené s Finskem je tak pozitivní. Tak například… ohrané téma, které zhruba rok až dva zpátky velmi naplňovalo můj předešlý blog – můj bývalý budoucí finský manžel. (Pro nezasvěcené – brát s rezervou, zase tak horký vztah to nebyl, abychom se plánovali brát. Vlastně to bylo v praxi docela vlažné, jenom můj mozek se z toho málem zavařil.) Bývalý budoucí miluje Prahu, protože tady byl na Erasmu a má samé hezké vzpomínky, což ho pudí k tomu se sem vracet. Bývalý budoucí návrat do Prahy na delší dobu plánuje už dlouho, o tom vím. Bývalý budoucí studuje učitelství finštiny pro cizince. Moje škola se rozhodla, že naše výuka by potřebovala dostat novou krev, a tak pro dobro nás studentů zřídili na oddělení finštiny místo pro praktikanta, které tu, co si pamatuju, nikdy nebylo. Prostě zlepšení. Vychytávka. Pokrok. Na následující semestr k nám Finsko vyšle novou krev, aby pomáhala v našem vzdělávání. Na následující semestr, který se k mé hrůze kvapem blíží, k nám Finsko vyšle mého bývalého budoucího manžela. Aby byl přítomen na našich hodinách. Aby se díval, jak nás učitelé učí. Aby se díval, jak se my učíme. Aby nás sám taky učil. Aby seděl ve stejné místnosti jako já a já se na něj musela každý týden dívat. Sakra! Krucinál! Kurva! Proč? Tohle bude zajímavý semestr. Chápete to? Já ne.

Fakt ironie. Nechci na něj nadávat, myslím si, že je dobrý a charakterní člověk (o bezcharakternosti bude ještě řeč dále v článku), ale nechápu, jak mi tohle může udělat. I sobě. Ví, že je pro mě jako magnet. Ví, že mi dost vadilo, když se se mnou rozešel. Ví, že sakra studuju na týhle škole, tenhle obor. Asi taky ví, že ostatní moji spolužáci o něm ví. Je zatížený minulostí, nikdo z mých kámošů, co se mnou studují, se na něj nebude dívat jen tak. Nikdy mi nepřišlo, že by byl tenhle člověk sobec, spíš je přesně na opačný škále stupnice – miluje uprchlíky a tak podobně. Tak si říkám, že je to snad jenom extrémní zabedněnost nebo, že mě bral tenkrát tak málo vážně, že ho teď vůbec nenapadlo promyslet to i z týhle stránky. Nenapadlo ho třeba to, že pro mě asi nebude úplně příjemný ho muset pravidelně vídat… ještě na půdě školy, kde člověk nemůže nijak vzdorovat? Po roce jsem ho vytěsnila a jsem ok, ale vážně netoužím po tom, psát pro něj domácí úkoly a nuceně s ním konverzovat na hodinách. Nápad přijet sem, nacpat se mi znova do života v roli, ve který ho nechci, byl fakt bezva. Tímhle mě vážně naštval. Jsem zvědavá, jaký to bude. Ani mi to sám neřekl. Nechápu, co si myslí!
Čím se kompenzuje frustrace z malosti světa? Kdybych se rozešla s někým z Prahy, tak už ho určitě v životě nepotkám, ale když se rozejdu s někým z Finska, tak ejhle – dostaneme stejný rozvrh! Nechápu, proč se mi pořád dějou takový absurdnosti.
Frustrace z malosti světa se dá alespoň trochu kompenzovat nespisovnou češtinou. Zatraceně!

Moje frustrace tímhle ovšem zdaleka nekončí.

Královnu Osamělých ostrovů nedávno napadlo, že by bylo možná fajn vyplout na nějaké společenštější vody a vymanit se z království osamělosti. Zkrátka Královna si řekla, že by si mohla možná najít někoho do páru. Jenže dostat se k nějakému vhodnému chlapci není pro Královnu jen tak. Je to docela oříšek. Jeden zatraceně tvrdej vlašskej ořech pro Královnu, nikoli tři kouzelný pro Popelku. První problém je, že skupiny lidí, ve kterých se Královna pravidelně vyskytuje, se z valné většiny skládají z holek. Tzn. Královna moc kluků, ze kterých by se dalo vybírat, nezná. Druhý problém je, že Královna je hodně vybíravá. (Když už si vybere, může taky ještě nastat konflikt dvou vybírajících.) Co se týče vzhledu, co se týče zábavnosti i co se týče kompatibility aury. Když už si Královna tedy někoho vyhlídne, bere to jako docela vážný cíl a velkou výzvu. Teď bych o sobě možná mohla přestat mluvit ve třetí osobě a přestat se oslovovat Královna, protože takovouhle slečnu určitě nikdo nechce. 😀 Jenže následující text asi trochu potřebuju odosobnit, takže vám dál budu povídat pohádku.

Před pár lety s Královnou do školy chodil chvíli jistý chlapec. Královně se líbil, už od první hodiny (Vlastně skoro už od doby, co bylo oznámeno, že se k nim na přednášky přidá někdo, kdo má geneticky podmíněnou nadpřirozenou schopnost a je opačného pohlaví. Už jen ten fakt, že se k vám na fildě na přednášky přidá někdo opačného pohlaví, je vlastně dost vzrušující.) a pamatuje si, jak do něj během té první hodiny asi třikrát omylem kopla pod židlí. Ale vážně omylem. Nicméně chlapec byl ten typ člověka, co kam vleze, je ho všude plno, všechno rozbourá a všichni o něm ví. Královna si potom řekla, že by se asi ani neslučovali, protože chlapec působil jako dost neusazená a nevyvážená typa, navíc byl chlapec mladší, navíc byl ze školy a všichni by o všem věděli (to ví stejně, protože Královna všechno vyslepičí). Chlapec potom ze školy odešel a dlouho se nic nedělo, kromě občasné internetové konverzace, když Královna potřebovala pomoc jeho nadpřirozené schopnosti.

Minulého jara šla Královna s chlapcem na kávu a zjistila, že se jí s ním vážně dobře povídá a že je v běžné komunikaci zřejmě na dost vyšším levelu, než se zdálo podle školní komunikace akademické. Jenže pár dní po kávě chlapec odfrčel do své druhé rodné země a v Čechách ho až do podzimu nebylo. Královna ovšem měla v tom období dvoje státnice a na hormonální ani srdeční záležitosti neměla moc kapacitu, takže několik měsíců uběhlo jako voda a chlapec byl najednou zase zpátky. S Královnou šli po jeho návratu do čajovny a ona byla zase dost překvapená, jak dobře se s ním tráví čas. Když se jí po několika hodinách od někoho nechce domů, je to dost nevšední úkaz. Potom ho vzala s sebou na párty a to bylo taky fajn. Zpočátku si byla Královna vědoma, že se jedná o neusazeného a nevyváženého jedince, který by byl dobrý na mladistvé si užívání života bez očekávání něčeho vážného a hlubokého, a řekla si dokonce, že ho nesmí nikdy brát příliš vážně, ale ony setkání byly natolik fajn, že Královnu trochu opojil lektvar zlé čarodějnice, co mate smysly, a začala ztrácet hlavu, intuici a přirozenou rozvahu. Začala na daného chlapce nezdravě často myslet. A zapomněla, k jakému typu lidí, ho předtím zařadila. Naštěstí byla Královna tak duchapřítomná a odvážná, že si řekla, že se při dalším setkání chlapce prostě zeptá, na čem u něj je. Jednou se jí totiž stalo, že byla dost dlouhou dobu dost zamilovaná do gaye a to bylo dost nepříjemné. Královna radí ostatním – nebuďte moc dlouho zamilovaní na tajňačku – může to být fakt ztráta času i energie. A tomu se teď znova snažila předejít. A dobře udělala. Ukázalo se totiž, že chlapec nemá zrovna dvakrát charakter, který by Královna od Krále očekávala, a ještě navíc je na to zjevně hrdý. Chlapec se nemíní vázat, ale ani se nemíní nudit. Královna nebude mít vyšší společenský status než kamarádka. Kdyby ovšem měla zájem o činnosti, ježto se praktikují obvykle s lidmi majícím status kamarádek vyšší, není to problém. Královna se v posledních dnech snažila najít pro tento jev a slušnější popis chlapce nějakou ucházející a snad i trochu omluvnou definici. Je to hédonista, je to utilitarista (utilitarismus – filosofický a etický směr, který za cíl a měřítko lidského jednání pokládá hledání blaha, prospěchu, užitku a naopak omezování utrpení a bolesti), je to frája. Je zábavný, má hezkou tvářičku a zneužívá toho. Je to floutek a nevybouřenec. Nevychovanec. Konec snah. Lidově řečeno je to sukničkář a děvkař. Veskrze nevhodná partie, která nikdy nebude nic brát vážně. Moc si věří, moc mu všechno prochází a potřeboval by trochu srazit hřebínek, ale nějak není jak, protože on se všemu vysmívá. Pryč od toho. Jenže ono se to řekne. Pořád je tu ten fakt, že se chlapec Královně nadměrně líbí a i přes svou bezcharakternost má přitažlivou energii. A jelikož státnice už byly, Královnina hormonální kapacita je docela nahoře a když chlapce po pár dnech zase viděla, tentokrát spíš shodou okolností a jenom chvíli, stejně kolem něho poletovala jako včelička kolem kytičky. Jenže ta kytička je masožravá a navíc těžko dostupná. Královna vůbec neví, co si o tom celém (a hlavně o svém vlastním chování a myšlení) má myslet. Královna přemýšlí, že frustrace z nedostatku sexuální činnosti se dá řešit kastrací. Alespoň by se pak už bláhově nezamilovávala do blbců.

P. S. Královna by o něm chtěla mít pořád dobré mínění a nechce na něj nadávat. Představte si slovo „blbců“ přeškrtnuté dvakrát.

Absurdnostem zdar!
Deset slepic s váma!
Jinak se mám dost dobře a pozitivně! 😀

P. P. S. Tahle písnička má výstižná slova. Koresponduje s textem článku.

 

Advertisements

One thought on “Včelička a masožravka

  1. Cayenne napsal:

    S chlapci je to tedy potíž. A vždycky byla. Jenže mně se to teď mluví, když mě před nějakou dobou štěstí nakoplo do zadku a ještě pořád tam mám jeho otisk. (Schválně na jak dlouho?) Mrzí mě, že to Královně s Králem s geneticky podmíněnou nadpřirozenou schopností nevyšlo, ale asi lepší ujasnit si priority teď, než po nějaké době, kdy by došlo k věcem, jež by Královna považovala za součást vztahu, ovšem Kral nikoli.
    Královně bych poradila, aby své frustraci dala průchod v intenzivní pracovně-studijní činnosti. Ale pokud mě poslechne a uspěje, dostane se ve vládnutí na takovou úroveň, o níž bych si mohla já nechat jen zdát, a to by zase mohla být zhouba pro mé již tak zanedbatelné sebevědomí…

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s