Hello, it´s me

Ahoj, jsem Erika! Těší mě, ale radost nemám!

Zjistila jsem, že moje zvýšená konzumace jídla mi ztěžuje plnění jóga plánu. Mám totiž pořád tak plné břicho, že cvičit je v tu chvíli poněkud nevhodné. Jenže ta chvíle trvá skoro pořád. Právě jsem si udělal borůvkový dort a je celý jen můj!

20245447_10207513472594057_617259486742897801_n

Celý příspěvek

Joogamatto, salsamato!

Stále v lese a stále v míru a pokoji těla i duše.

Během dneška jsem mimo jiné vytiskla 300 kusů A4 a nastříhala je na A5. A vytiskla 175 kusů A4, které jsem nestříhala na A5, ale složila na A6. Je docela fajn mít v práci konečně něco na práci. I když při tom stále uvažuji, jestli se to víc podobná činnosti podřadné sekretářky nebo uznávaného umělce skládajícího origami.

19959376_10207471966996443_815774131429164679_n

Celý příspěvek

FF aneb frustrující farmář

Žije se mi tu velmi dobře. Skoro ideální život, řekla bych. Alespoň dočasně. Hodně jím. Nemyslím moc na minulost, ani na budoucnost, nýbrž myslím hlavně na přítomnost, která se sestává zejména z plánování, co si dám k obědu a co k večeři. Jím tak moc, že musím nadměrně často chodit na záchod.

Život se dělí do několika tematických oblastí, rozdělím stejným způsobem i tento text.

IMG_5051

Celý příspěvek

DEZILUZE MLÁDÍ A JINÉ TRAPNÉ VĚCI

Tak jo. Na začátek je třeba zmínit pár věcí. Zaprvé: první polovina tohoto článku ležela v počítači asi měsíc. Takže lze předpokládat, že v druhé polovině článku popřu všechno z  poloviny první. Že dojde k masivním zvratům. Zadruhé: aby člověk vylíčil tolik zvratů, potřebuje prostor. Takže to tentokrát bude dlouhé čtení. Ale ty slíbené zvraty by vás mohly nalákat. Zatřetí: slovo trapné v nadpisu vnímejte prosím z pohledu diachronního. Jako když Božena Němcová zemřela na trapnou nemoc. Neznamená to, že by se té nemoci mělo smát, ale že tu Boženu trápila. I když v mém případě je ta dvojsmyslnost možná na místě.

18193335_10206976018678045_640903625056429898_o

Celý příspěvek

Ze sraček do sraček

Älä pelkää, sinä et pääse putoamaan!

Tak jo, právě jsem se rozhodla, že každý článek budu začínat finským citátem a vůbec nevadí, že tomu nebudete rozumět. Nebo že budete rozumět jenom tomu.

Začal semestr a to s sebou přináší spoustu změn. Například to, že zase nemám čas psát si blog, což mne velmi rmoutí. Ale pochopte… když někdo nemá čas si psát ani úkoly, těžko si asi bude psát blog. Pocit dospělosti ve mně vzbuzuje především to, že si začínám zatraceně vážit víkendů.

Mám pocit, že oproti bakalářskému studiu se to magisterské docela zbláznilo. Jednak v ohledu obtížnosti většiny předmětů a počtu úkolů. A taky v nějaké vyšší síle shůry, která mě asi chce zničit. Nebo bráno z opačné strany chce možná posílit mojí vnitřní stabilitu tím, že ji bude hodně narušovat. Protože co tě nezabije, to tě posílí. Jenže já nevím, jestli mě to nezabije… Ale snad ne. Každopádně to trochu pochroumává mojí strategii radost.

hqdefault

Celý příspěvek