Prázdninové přečteno

Na začátku prázdnin mě zase chytla potřeba dovalit domů co největší obsah knihoven. Letos to bylo o něco milejší v tom smyslu, že z nich člověk nemusel sestavovat seznam četby ke státnicím. Schválně jsem se tak zaměřila spíš na nějakou letní oddechovku, co se bude dobře číst a pobaví mě.

Z následující hromádky byla přečtena asi necelá půlka. Jak už to bývá… nakonec mi došlo, že chci vlastně číst úplně jiné věci, než jsem si na začátku prázdnin půjčila domů. Radši nějakou klasiku nebo něco s větší porcí intelektu, ne jen lehké románky.

35974538_10209431546104696_8518936089652625408_n Celý příspěvek

Reklamy

Po Beneluxu bez luxu

V červenci jsme se rozhodli vyrazit s rodinkou na společnou dovolenou. (Rodinkou rozumějte já a moji rodiče, nikoli já a moje děti. Dítě jsem já.) V době, kdy jsou pařáky i doma, se nám na jih úplně nechce, a tak jsem se rozhodli, že by se před horkem dalo třeba trochu ujet někam k Severnímu moři. Oukej, beru si to na starost a s nadšením googlím mapičky, hotýlky, letenečky, jízdenečky… až je dovolená hotová.

Nejprve máme v pácu Brusel. Zaujal mě před pár lety, když jsme jím projížděli cestou do Londýna, a řekla jsem si tehdy, že by to chtělo někdy v budoucnu věnovat mu víc než jen průjezd. Belgie je poměrně malá a není tudíž problém prozkoumat tu i něco dalšího. Bruggy – ty jsem zase jednou viděla v televizi a docela mě to zasáhlo. No a když ještě chvíli rejdím po mapě a v jízdních řádech, zjišťuji, že by se dalo přidružit i francouzské Lille, které je hned vedle Belgie a na opačnou stranu Amsterdam, do kterého se z Bruselu dojede za krásné čtyři hodiny a čtyři stovky a to chceš! Jedem!

SONY DSC

Celý příspěvek

Cesty Polskem

Cestuju docela dost a často, ale ještě jsem nevytáhla paty z Evropy. Snad to jednou taky přijde, ale zatím mám pořád pocit, že tu člověk alespoň v malém najde skoro všechno, na co si vzpomene. A třeba rovnou v sousední zemi. Chcete si třeba zkusit chodit po poušti? Zajeďte si na sever Polska.

SONY DSC Celý příspěvek

Léto s Vincentem aneb proč se zabil van Gogh?

Prázdninový potápěč – ponor do van Gogh tematiky

Přemýšlím, kdy jsem naposledy měla nějakou platonickou lásku. Takovou tu naprosto neškodnou, planoucí vůči nějaké filmové či knižní postavě. Začalo to Ferdou Mravencem ve školce a skončilo Princem Kaspianem na přelomu základky a gymplu? Asi jo. Tihle dva byli vážně vážní. Ale pak už nic. Pak už jen ti opravdoví, kteří v mém případě způsobovali více špatného než dobrého, protože jsem to nikdy nemohla trefit nějak oboustranně a dlouhodobě.

Ale teď mám po několika letech volné prázdniny – čas, kdy nemáte žádné deadliny a můžete si dělat, co chcete. Máte víc času na myšlení. O prázdninách se můžou stát bizarní věci. Třeba můžete v pětadvaceti zjistit, že platonická láska není ještě pasé, a najít si objekt zájmu ve více jak sto let mrtvém malíři, o kterém se ani přesně neví, jak vypadal… Ale tenhle článek by měl být seriózní. Chci vám v něm představit Vincenta jako takového. A důvody, proč vůči němu chovám sympatie jako vůči zajímavému člověku. Třeba vás to nějak inspiruje, kdybyste přes léto trpěli nedostatkem objektů platonické lásky. Nebo si třeba o něm zapamatujete i něco jiného, než že si uřízl ucho. To bych byla ráda. 🙂 Já jsem si touhle svojí novou láskou docela obohatila obzory. Dokonce mě to přimělo začít chodit do galerií.

Vincent_van_Gogh_-_Wheatfield_under_thunderclouds_-_Google_Art_Project

Wheatfield under the thunderclouds vzniklé v posledním roce života. Dnes v Amsterdamu. Série pšeničných polí je dost rozsáhlá a jsou moje nejoblíbenější.

Celý příspěvek

Hello, it´s me

Ahoj, jsem Erika! Těší mě, ale radost nemám!

Zjistila jsem, že moje zvýšená konzumace jídla mi ztěžuje plnění jóga plánu. Mám totiž pořád tak plné břicho, že cvičit je v tu chvíli poněkud nevhodné. Jenže ta chvíle trvá skoro pořád. Právě jsem si udělal borůvkový dort a je celý jen můj!

20245447_10207513472594057_617259486742897801_n

Celý příspěvek

Joogamatto, salsamato!

Stále v lese a stále v míru a pokoji těla i duše.

Během dneška jsem mimo jiné vytiskla 300 kusů A4 a nastříhala je na A5. A vytiskla 175 kusů A4, které jsem nestříhala na A5, ale složila na A6. Je docela fajn mít v práci konečně něco na práci. I když při tom stále uvažuji, jestli se to víc podobná činnosti podřadné sekretářky nebo uznávaného umělce skládajícího origami.

19959376_10207471966996443_815774131429164679_n

Celý příspěvek

FF aneb frustrující farmář

Žije se mi tu velmi dobře. Skoro ideální život, řekla bych. Alespoň dočasně. Hodně jím. Nemyslím moc na minulost, ani na budoucnost, nýbrž myslím hlavně na přítomnost, která se sestává zejména z plánování, co si dám k obědu a co k večeři. Jím tak moc, že musím nadměrně často chodit na záchod.

Život se dělí do několika tematických oblastí, rozdělím stejným způsobem i tento text.

IMG_5051

Celý příspěvek